Nová posádka a nový výzkum v Antarktidě

10 říjen 2017

Výzkumná stanice Concordia v Antarktidě je místem extrémů: nějakých devět měsíců sem není možné dopravovat zásoby, nejbližší lidé jsou na 600 km vzdálené ruské stanici Vostok a čtyři měsíce v zimě se Slunce vůbec nepodívá nad obzor.

...
Astronomie v AntarktiděAccess the image

Jedna věc je ale jistá: je tu zima, kdy teploty klesají pod mínus 80 stupňů Celsia, a díky vysoké nadmořské výšce je tu také méně dýchatelného kyslíku.

Každý rok ESA sponzoruje pobyt výzkumníka-lékaře po dobu zimních měsíců, aby prováděl na zbývajících členech posádky čítající celkem 15 mužů a žen experimenty. Je jen několik míst na Zemi, které podobně napodobují izolaci a extrémní klimatické podmínky panující na jiných planetách. Jde o unikátní příležitost pro ESA k otestování technologií a získání zkušeností s tím, jak se lidé chovají v uzavřeném prostředí.

Základna Concordia je provozována francouzskými a italskými polárními organizacemi za účelem sběru dat z oblastí glaciologie, astronomie a klimatických věd. Letos se výzkumu za ESA účastní Carmen Possnigová z Rakouska, která se přidala k posádce na výcvik ve francouzském Brestu. 

Ledová věda

...
Základna ConcordiaAccess the image

Carmen Possnigová se bude starat o dva nové experimenty a pokračovat v dlouhodobě probíhajících projektech včetně testování toho, jak pobyt na Concordii ovlivní schopnosti pilotovat kosmickou loď.

Nedostatek kyslíku v nadmořské výšce 3200 metrů znamená, že obyvatelé žijí ve stavu trvalé hypoxie. Nový výzkum bude studovat, jak přesně na tuto situaci reagují, a to monitorováním hladiny oxidu dusnatého v krvi: předpokládá se, že poklesne a následně se stabilizuje poté, co se tělo adaptuje na nové podmínky.

Neexistují totiž studie týkající se lidí, kteří dlouhé měsíce tráví v prostředí nedostatečně saturovaném kyslíkem. Concordia je proto ideálním místem, kde se toto dá sledovat. Výroba kosmických lodí a planetárních habitatů přináší mnoho výhod, ale kosmonauti mají v takovém případě méně dýchatelného kyslíku.

Z výzkumu budou mít přínos i lidé trpící hypoxií jakožto onemocněním. A navíc je spojený s experimentem ESA Airway Monitoring, který na ISS studuje krátkodobé efekty nedostatku kyslíku.

Vyšetřování neviditelných vlivů

...
Zásoby dorazily na lyžíchAccess the image

Možná si to neuvědomujeme, ale jsme silně závislí na miliardách bakterií v našich střevech, které zpracovávají přijaté jídlo a které také mají vliv na naši náladu a imunitní systém.

Tento ekosystém bakterií „mikrobiom“, který žije v a na našich tělech se neustále proměňuje. Podejte si s někým ruku nebo snězte jídlo a nové bakterie začínají osidlovat naše tělo.

Každý z nás má „otisk“ mikrobiomu a výzkumníci se zajímají o to, jak se změní po šesti měsících pobytu v uzavřených prostorách. Podobné sledování už proběhlo na ISS, kdy jej provedla japonská kosmická agentura.

...
Posádka Concordie se svými instruktoryAccess the image

Až teď začínají výzkumníci pomalu chápat efekt našeho mikrobiomu na naše životy. Přitom třeba například nemoci imunitního systému mohou být spojené právě s bakteriemi, s nimiž žijeme. Pochopení změn probíhajících v kontrolovaném prostředí jako je třeba Concordia nám může pomoci zkrotit nemoci jako je třeba Crohnova nemoc, astma nebo dermatitida.

Po týdenním výcviku se posádka Concordie vydala lodí, letadlem a karavanem do Antarktidy. Zima zde začne v únoru a od té doby bude odkázaná jen sama na sebe.

...
Letecká dopravaAccess the image

Ohodnotit

  • Currently 4.5 out of 5 Stars.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Rating: 4.3/5 (4 votes cast)

Thank you for rating!

You have already rated this page, you can only rate it once!

Your rating has been changed, thanks for rating!

Zhlédnutí

146