Co je ESA?

ESA je mezinárodní organizace, kterou v současnosti tvoří 22 členských států. Spolupráce, spojení finančních prostředků i know how odborníků z jednotlivých zemí umožňuje ESA dosáhnout k cílům, které by pro jednotlivé evropské státy byly daleko mimo jejich možnosti

Co ESA dělá?

Úkolem ESA je navrhovat a realizovat Evropský kosmický program. Cílem projektů a programů ESA je prohloubit znalosti o naší planetě, jejím bezprostředním okolí, Sluneční soustavě i dalekém vesmíru. Stejně tak ESA vyvíjí satelitní technologie a služby a podporuje evropský průmysl. ESA úzce spolupracuje s kosmickými agenturami a organizemi mimo Evropu.

Kdo jsou členové ESA?

Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie jsou současní členové ESA. Kanada se podílí na řadě projektů v rámci Dohody o spolupráci.

Kromě něj mají v současnosti status Evropských spolupracujících států také Bulharsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovensko a Slovinsko.

Ředitelství ESA se nachází v Paříži. Zde se rodí politická rozhodnutí a koncepce programů. Kromě toho má ESA řadu pracovišť v dalších Evropských zemích. Každé z nich zajišťuje specifickou část činnosti ESA:

• EAC, Evropské středisko astronautů v německém Kolíně;
• ESAC, Evropské středisko kosmické astronomie ve španělském Villanueva de la Canada poblíž Madridu;
• ESOC, Evropské středisko kosmických operací v německém Darmstadtu;
• ESRIN, Středisko ESA pro sledování Země v italském Frascati nedaleko Říma;
• ESTEC, Evropské kosmické výzkumné a technologické středisko v nizozemském Noordwijku.

Nové centrum vzniklo před časem v Harwellu ve Velké Británii v hrabství Oxfordshire. ESA má také kontaktní kanceláře v Belgii, USA a Rusku, startovací základnu ve Francouzské Guyaně a síť pozemních sledovacích stanic po celém světě.

Kolik lidí pracuje v ESA?

ESA má asi 2200 stálých zaměstnanců ze všech členských zemí včetně vědců, inženýrů, informatiků, specialistů na technologie a administrativního personálu.

Odkud pochází finanční prostředky ESA?

Povinné aktivity ESA (vědecké programy a všeobecný rozpočet) jsou hrazeny z finančních prostředků všech států. Podíl jednotlivých zemí se počítá na základě hrubého domácího produktu každé země. ESA navíc vede celou řadu volitelných programů. Každý členský stát rozhoduje podle svých zájmů, kterých volitelných programů se bude účastnit. Rovněž výše příspěvků do rozpočtu volitených programů závisí zcela na libovůli států.

Jak velký je rozpočet ESA?

Rozpočet ESA pro rok 2016 činil 5250 milionů Eur. ESA pracuje na principu geografické návratnosti, to znamená, že hodnota zakázek udělená průmyslovým podniků z jednotlivých zemí se rovná přibližně výši příspěvku dané země do rozpočtu ESA.

Kolik peněz přispívá každý Evropan na aktivity ESA?

Počítáno na hlavu příspívají Evropané do ESA mimořádně málo. V průměru zaplatí každý občan členského státu na daních do rozpočtu ESA asi tolik, kolik stojí lístek do kina. Například ve Spojených státech amerických se na vesmír platí téměř čtyřikrát tolik.

Jak ESA funguje?

Řídícím orgánem je Rada ESA, která stanovuje obecné politické směřování. V rámci něho následně ESA utváří svůj kosmický program. Každý členský stát má v radě zastoupení a disponuje jedním hlasem bez ohledu na výši členského příspěvku.

V čele ESA stojí Generální ředitel volený Radou ESA každé čtyři roky. Každý výzkumný sektor má vlastní direktorát, který se zodpovídá přímo generálnímu řediteli. Současným Generálním ředitelem ESA je Jan Woerner.

Pro více informací kontaktujte:
Komunikační oddělení Evropské kosmické agentury
8-10 rue Mario Nikis
75738 Paris
Cedex 15
France

Tel: + 33 1 5369 7155
Fax: + 33 1 5369 7690