Norsko v čele výzkumu hybridního pohonu
Ve čtvrtek 27. září dosáhla první norská hybridní raketa vesmíru, čímž demonstrovala možnosti tohoto nového pohonu po čistší, bezpečnější a flexibilnější starty malých nosičů.
Po startu ze základny Andøya Space Center dosáhla 9 m vysoká sondážní raketa Nucleus pětinásobku rychlosti zvuku. Během necelých tří minut pak vystoupala do výšky 107 km.
Po suborbitálním letu se vrátila zpět na Zemi, když dopadla do Atlantického oceánu zhruba 180 km od pobřeží Norska. Nesené užitečné zařízení, které dodala firma Andøya Space Center, se skládalo z elektroniky průběžně vysílající letová data a video pro další analýzu, stejně jako adaptér, který ve stanovené výšce uvolnil šest „dceřiných nákladů“.
Projekt Nammo vzniká v partnerství s programem ESA FLPP (Future Launchers Preparatory Programme), přičemž jeho cílem je navrhnout a vytvořit nový hybridní motor pro rakety. Hybridní motory kombinují kapalné a pevné pohonné látky.
Nammo sází na vysoce koncentrovaný kapalný peroxid vodíku jako okysličovadlo, který reaguje s gumou podobné substanci využívané jako palivo. Tyto složky jsou bezpečné na manipulaci a produktem spalování je především voda plus oxid uhličitý. Díky tomu je motor přátelský životnímu prostředí.
Okysličovadlo a pevné palivo zůstávají v raketě oddělené až do okamžiku, kdy se při zážehu smísí. Hybridní paliva se vyznačují nízkým odpařováním, takže raketa může být naplněna pohonnými hmotami bezpečně. To v konečném důsledku snižuje cenu předstartovních operací ve srovnání s jinými technologiemi.
Palivo je netoxické a neexplozivní pevná hmota, což zjednodušuje výrobu a manipulaci. I to přispívá k dalšímu poklesu nákladů.
Schopnost regulovat tok okysličovadla během letu, a tak i tah, vede k možnosti splnění široké palety letových podmínek. Při komplexních misích je dokonce motor možné vypnout a znovu zapnout.
Cílem hybridního pohonu je dosáhnout přesnosti nabízené kapalnými pohony, ovšem s nižším rizikem a cenou. Šlo by o ideální kombinaci pro menší evropské kosmodromy jako je právě Andøya Space Center.
Aktuální demonstrační let poskytne cenná data o chování hybridního pohonného systému během letu. Dalším krokem bude vyrobit větší motor s vyšším tahem (aktuální má 30 kN, nově se počítá se 75 až 100 kN), delší dobou provozu a sníženou hmotností i cenou.
„Hybridní technologie má potenciál stát se vysoce konkurenceschopným stavebním prvkem orbitální rakety, což je náš konečný cíl,“ komentuje test hlavní inženýr Nammo Adrien Boiron.
