Po globální aktualizaci se chystá systém Galileo růst

Autorizace pro tuto modernizaci – formálně známou jako Galileo System Build 1.5.1 – byla vydána komisí GSAB (Galileo Security Accreditation Board), která je tvořena členskými zeměmi Evropské unie.

Tento důležitý mezník znamená vyvrcholení systémové kvalifikační kampaně, jejíž provedení trvalo více než rok: bylo vykonáno více než 150 systémových testů, které se skládaly ze 409 samostatných zkoušek provedených napříč Evropou v různých operačních střediscích Galileo.

Práci realizoval projektový tým ESA Galileo v úzké spolupráci s podpůrným systémem WP1x, který byl vedený firmou Thales Alenia Space z Itálie.

„Jde o první modernizaci operační infrastruktury systému Galileo od okamžiku, kdy vstoupil do služby,“ vysvětluje manažer pro systémové testy a verifikaci Galilea v ESA Edward Breeuwer. „Úvodní služby Galileo začaly být poskytovány v prosinci 2016, přičemž v posledním roce jsme předali řízení systému naší partnerské organizaci GSA.“

„To samo o sobě představuje významný krok, ovšem migrace na aktualizovaný systémy by měla být z principu pro uživatele systému Galileo transparentní. Dosáhneme toho využití výhod redundantních prvků v systému Galileo, jejich odstavením, aktualizací mimo operační provoz – duplicitní systémy tak pojedou bez jakéhokoliv výpadku.“

Sestava družic na oběžné dráze je jenom jedním prvkem celého družicového navigačního systému. Ve stejné době, kdy byly družice stavěny, testovány a vypouštěny do vesmíru, ESA sestavovala globální pozemní segment systému, který zasahuje až na některá z nejosamělejších míst na světě.

Pozemní segment je základní pro zajištění spolehlivosti služeb systému Galileo. Identifikuje a generuje korekce pro jakýkoliv – byť sebemenší – posun v činnosti palubních atomových hodin, které poskytují poziční služby s metrovou přesností. Nebo v posunu oběžných drah vlastních družic.

Vytvoření pozemního segmentu systému Galileo bylo jedním z nejkomplexnějších úkolů kdy realizovaných pod taktovkou ESA. Byly na něj totiž kladeny velmi přísné požadavky z hlediska kvality, bezpečnosti nebo zabezpečení.

Hlavním hybatelem nejnovější modernizace byl růst konstelace Galileo, která rychle narostla díky vypuštění dvanácti družic na palubách tří raket Ariane 5 v uplynulých třech letech.

Modernizovaný pozemní systém zahrnuje šestou telemetrickou, sledovací a řídicí stanici v Papeete, která bude sloužit k dohledu nad družicovými platformami systému Galileo. Dále dojde k rozšíření počtu vysílacích antén v Kourou (stát Francouzská Guayana), na ostrově Reunion v Indickém oceánu a Noumea (Francouzská Polynésie). Tyto slouží k vysílání navigačních korekčních zpráv ke družicím, které je následně předávají uživatelům.

Další přijímače pak byly přidány na senzorové stanice systému Galileo, aby byla zajištěna plná záloha: jejich malé antény kontrolují přesnost a kvalitu signálu každé jednotlivé družice v reálném čase. Společně pak mají schopnost určit přesnou polohu satelitu na oběžné dráze.

A dvě řídicí střediska systému Galileo, která jsou srdcem globálního pozemního segmentu – Fucino v Itálii (zaměřené na navigační vybavení) a Oberpfaffenhofen v Německu (zaměřené na vlastní družice) – budou nyní schopné plně zastoupit jedno druhé. Každé tak bude schopné bleskově převzít a vykonávat všechny funkce toho druhého, čímž bude zajištěna kontinuita činnosti systému.

Provozování jednotlivých družic Galileo z řídicích středisek bude zefektivněno, a to zavedením automatizace do opakujících se rutinních úkonů.

Rozšíření systému také spojí dvě zcela nová střediska GSMC (Galileo Security Monitoring Centres), z nichž jedno vyrostlo v Paříži a druhé bude v blízké budoucnosti dokončeno v Madridu. Tyto dvě střediska se zaměří na bezpečnostní otázky spojené se službami systému Galileo. Navíc budou využívaná pro řízení přístupu ke službě PRS (Public Regulated Service): jde o nejpřesnější a nejbezpečnější třídu navigačního signálu, která je k dispozici toliko vládním uživatelům.

Podobně bude nově propojeno středisko GSC (Galileo Service Centre) v Madridu, které je portálem pro uživatelskou komunitu systému Galileo, se službou SRRL (Search-and-Rescue Return Link). Na tu dohlíží z Toulouse francouzská kosmická agentura CNES.